www.regulatory-dobijeni.cz

Návod pro měření alternátorů


1. Úvod

Alternátor slouží jako zdroj elektrické energie . Na jeho výstupu je střídavé napětí, které je dále usměrněno a pomocí regulátoru je upraveno tak, aby palubní napětí motocyklu bylo v rozsahu 14 –14,5V. Toto napětí pak napájí všechny spotřebiče motocyklu (zapalování, světla …) a zároveň dobíjí akumulátor.

Alternátory lze třídit do několika kategorií:

1.1

Podle počtu fází jsou většinou 1-fázové nebo 3-fázové. Jednofázové alternátory jsou obvyklé u menších motocyklů s menší elektrickou spotřebou (bez startéru, s nezávislým zapalováním …). Třífázové alternátory bývají tedy obvyklé na větších motocyklech kde se předpokládá i větší spotřeba elektrické energie.

1.2

Podle buzení jsou alternátory s permanentními magnety a alternátory s cizím buzením. Naprostá většina motocyklů používá alternátor s permanentními magnety. Alternátory s cizím buzením bývají výhradně třífázové. Některé alternátory s cizím buzením obsahují zároveň usměrňovač a regulátor buzení.


2. Měření alternátorů

Měření základní funkčnosti alternátorů není složité, ale přesto vyžaduje alespoň základní znalosti v problematice měření odporu, proudu a napětí.
Na motocyklech je velké množství různých druhů alternátorů. Princip měření ale zůstává totožný. Dále jsou uvedeny typické způsoby zapojení pro jednotlivá měření.
Alternátor je třeba měřit vždy v odpojeném stavu!
Jeho zapojení v elektrické soustavě motocyklu bývá podobné jako v následujícím obrázku:

schema

2.1 MĚŘENÍ 3-FÁZOVÉHO ALTERNÁTORU S PERMANENTNÍMI MAGNETY

(u jednofázového alternátoru je princip měření shodný pouze měříme na jednom vinutí)
Měření odporu fáze

a) Měření ohmmetrem

Jednotlivé fáze by měly mít mezi sebou symetricky odpor cca 0,3 - 1 Ω.
Měříme postupně na svorkách 1-2   2-3   a   1-3.







Měření odporu proti kostře

Proti kostře motocyklu by kterákoliv fáze měla vykazovat nekonečný odpor. V praxi řádově v megaohmech.










Měření napětí fáze

b) Měření střídavým voltmetrem

Jednotlivé fáze by měly mít mezi sebou při volnoběžných otáčkách symetricky napětí cca 15 - 30 V. Toto napětí se se zvětšujícími otáčkami zvyšuje až na 60 - 200 V.
Opět měříme postupně mezi svorkami 1-2   2-3   a   1-3.






Měření proud fáze

c) Měření střídavým ampérmetrem

Mezi jednotlivými fázemi by měl být při volnoběžných otáčkách symetricky zkratový proud cca 8 - 16 A. Tento proud se se zvětšujícími otáčkami prakticky nemění. Měříme mezi svorkami 1-2   2-3   a   1-3.







Měření proudu proti kostře

Proti kostře motocyklu musí být proud kterékoliv fáze nulový. Opět postupně měříme na všech svorkách alternátoru.









2.2 MĚŘENÍ 1-FÁZOVÉHO ALTERNÁTORU S PERMANENTNÍMI MAGNETY URČENÉHO PRO ZKRATOVOU REGULACI

a) Měření ohmmetrem

Mezi oběma vývody by měl být odpor cca 0,3 - 1 Ω.
Proti kostře motocyklu by měl kterýkoliv z vývodů vykazovat nekonečný odpor.

b) Měření střídavým voltmetrem

Mezi oběma vývody by mělo být při volnoběžných otáčkách napětí cca 20 - 30 V.
Toto napětí se se zvětšujícími otáčkami zvyšuje až na 100 - 150 V.

c) Měření střídavým ampérmetrem

Mezi oběma vývody by měl být při volnoběžných otáčkách zkratový proud cca 8 - 16 A. Tento proud se s zvětšujícími otáčkami prakticky nemění.
Proti kostře motocyklu musí být proud kteréhokoliv vývodu nulový.

2.3 MĚŘENÍ 1-FÁZOVÉHO ALTERNÁTORU S PERMANENTNÍMI MAGNETY URČENÉHO PRO PROPUSTNOU REGULACI BEZ VYVEDENÉHO STŘEDU

a) Měření ohmmetrem

Mezi oběma vývody by měl být odpor cca 0,3 - 1 Ω.
Proti kostře motocyklu by měly oba vývody vykazovat nekonečný odpor.

b) Měření střídavým voltmetrem

Mezi oběma vývody by mělo být při volnoběžných otáčkách napětí cca 15 - 30 V.
Toto napětí se se zvětšujícími otáčkami zvyšuje až na 60 - 200 V.

c) Měření střídavým ampérmetrem

Mezi oběma vývody by měl být při volnoběžných otáčkách zkratový proud cca 20 - 30 A. Tento proud se s zvětšujícími otáčkami prakticky nemění.
Proti kostře motocyklu musí být proud kteréhokoliv vývodu nulový.

© 2014 - 2020    poctivéWeby.cz   &   montydesign.cz
NAHRÁVÁM...